Sad movies recommendation

1. listopadu 2016 v 21:58 |  Shows/Movies
Když se řekne podzim, mimo jiné si vybavím zamračená chmurná odpoledne, kdy taťka ještě netopí a tak je taková zima, že jediné co je dělat je být zahrabaná v posteli a koukat na filmy. No a spolu s podzimem jsem citlivější než kdy jindy a někdy prostě potřebuju svojí mizernou náladu nějak ventilovat. Takže skončím u nějakého extra smutného filmu. No dobře, já můžu skončit u jakéhokoli filmu a rozplakat se.
Já totiž brečím skoro pořád a u čehokoli :D. A ne jenom smutkem,ale štěstím, smíchem, strachem, hladem, vztekem. Průšvih je, když jsem tak naštvaná, že nebrečím. To je něco fakt špatně a většinou to nedopadá dobře. No a tak jsem si pr vás připravila seznam filmů, které mě donutili brečet. A je jich jenom šest, takových větších, protože vyjmenovávat všechny, u kterých mi ukápla slza jsme tady ještě v létě :D
Chystám to samé i s knihami ale až načtu víc fakt heartbreaking knížek. Mám tu hodně filmů ke kterým je i kniha a můžete se vsadit, že u knižní verze jsem brečela ještě víc.
A co vy, brečíte často? Co se musí ve filmu stát, aby vás dojal nebo rozbrečel? U jakého filmu jste brečeli naposledy? :)

Hvězdy nám nepřály
Jak nečekané, že? :D Milju Greena a miluju jeho knihy a zatím měl vždycky to štěstí, že jeho filmová zpracování byla skvěla. Takže jsem si na podzim pobrečela nad knížkou a v létě nad filmem. Asi už teď všichni ví, co se tam stane a proč je to tak heartbreaking a už jenom ten samotný popis děje by vás měl varovat ale nepřipraví vás to na to, jak to skončí. Ve filmu je spoustu okamžiků asi tak od půlky, kdy brečíte. Ale ten konec. Och bože. Pamatuju si, že jsem se na to koukala docela pozdě v noci a ještě minimálně 10 minut potom jsem jenom koukala na titulky a brečela. A já věděla, jak to skončí bože! :D Tady vidíte, jakej blázen to vlastně jsem :D. Ale zase si myslím, že to je ještě horší, vědět jak to skončí a nemoct to zastavit.

Hachiko
Co je dojemnější než příběh o zvířatech? Jo správně, nic. Navíc když, stejně jako tento, vypráví o psí lásce a vztahu mezi člověkem a zvířetem a zároveň i vyrovnávání se smrtí někoho blízkého. Šla jsem do toho aniž bych tušila, o čem to bude. Jenom jsem od mamky věděla, že ona brečela a že nemá sílu se na to koukat znova :D. Ale to zase není nic tak hroznýho, moje mamka je jako já :D. Brečela už asi tak ve čtvrtce filmu ale řekla jsem si dobrý, to zvládnu. No, nezvládla jsem to :D. Byla jsem potom ještě asi hodinu opuchlá jak rajče! :D Je to prostě tak smutný a navíc je to podle pravdivého příběhu, takže to na náladě zrovna nepřidá. Ale zároveň je to strašně krásný příběh, protože je to o lásce. A popravdě, někdy si přijdu jako Hachiko

Než jsem tě poznala
Myslím, že taky nemusím říkat o co jde, že ne? :D Myslím, že tohle léto udělal tenhle původně knižní příběh velký boom. A já rozhodně vidím proč. Je to zase jako s Hvězdama, četla jsem to, milovala, věděla, jak to skončí ale stejně jsem brečela jako malý dítě :D. Velkou zásluhu na tom podle mě určitě má obsazení, Emilia a Sam měli tak strašně skvělou chemii,která dodala filmu správnou jiskru. A já si myslím, že je Emilia skvělá herečka a roli ztřeštěné Lou zvládla naprosto skvěle. V létě jsem navíc měla nějaké Sam Claflin období :D.
Koukala jsem se na to u tety, už pozdě večer, zahrabaná v posteli a už od půlky jsem brečela a musela jsem co dělat, abych udržela ty bolestný vzlyky :(((

Cahrlieho malá tajemství
Charlieho malá tajemství/Ten, kdo stojí bych možná mohla považovat za svojí životní knížku/film. Rozhodně doporučuji přečíst si knihu ale nemusí to být zrovna pro každého. Film e podle mě víc uzpůsobený tak, že si v něm každý něco najde. Ale miluju to. Ten příběh, Charlieho. Nemyslím si, že by to byl přímo smutný příběh, podle mě u něj brečelo málo lidí. Ale to všechno se mi tak strašně dostalo pod kůži, že jsem to nemohla vydržet. Mám s Charliem mnoho společného a pokaždý, když se cítil špatně nebo když mu někdo ublížil, něco mě bodlo u srdce. Nedávno jsem kvůli škole znova pročetla knihu a měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela.

Zápisník jedné lásky
Prostě jsem sucker pro epické romantické příběhy. Má to docela jednoduchý, předvídaný příběh. Ale je to tak sakra krásný! :3 Celý ten jejich příběh, jejich osud. Dělejte si ze mě srandu ale já v tyhle věci docela věřím. Osud, vesmír, cokoli. A tihle dva podle mě byli souzení být spolu. Má to v sobě všechny klišé světa ale bože, bodlo mě to přímo do srdce. Nejvíc mě však dostal konec, samozřejmě. To bylo to jediné, co jsem nečekala. Naprosto rozumím, proč je to tak oblíbený film a nemůžu uvěřit, že jsem ho poprvé viděla až v létě :( :D.

Podivuhodný příběh Benjamina Buttona
Tento film jsem viděla už před nějakou dobou na doporučení své mamky. Proč mi mamka doporučuje samé takové heartbreaking věci? :D Je to romantický příběh, magický realismus. Něco jako Věčně mladá ale jiný a lepší :D. Samozřejmě, že je to romantický příběh ale úplně jinak. Takhle zpracovaný jsem ho ještě neviděla. A už od začátku to má nádech beznaděje a smutku, protože tohle nemůže skončit jinak než špatně. Plus Brad Pitt :D.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baryn Baryn | Web | 2. listopadu 2016 v 8:30 | Reagovat

Znám akorát první a poslední ... :D ovšem na rozdíl od Hvězd se mi moc Button nelíbil. Přišlo mi to takové zdlouhavé a líné. Myslím, že jsem to pak ani nedokoukala.
Hodně zajímavě na mě působí Charlieho malá tajemství, to bych mohla zkusit :)

Jinak já u filmů moc nebrečím ... asi proto, že jsem dlouho neviděla takový, který by za to stál a u kterého bych k těm postavám přilnula. Naposledy to byla tuším smrt Severuse Snapea, co mě  donutilo uronit pár slz, ale připravovala jsem se na to psychicky tak dlouho, že popcorn v kině na rozdíl od knížky neskončil celý rozmočený :D Jako malá jsem brečela u Zachraňte Willyho.

2 Devil Lunneamora┼ Devil Lunneamora┼ | Web | 5. listopadu 2016 v 18:04 | Reagovat

Pěkné

3 cincina cincina | Web | 5. listopadu 2016 v 18:48 | Reagovat

Hvězdy nám nepřály jsem neviděla jako film, ale četla jsem knihu. Bylo to hodně smutné, ale tím, že se o tom pořád všude mluvilo a já věděla jak to skončí, tak mě to moc nedojalo.
Charlieho malá tajemství nebo vlastně Ten, kdo stojí v koutě... to je moje srdeční záležitost. U toho filmu brečím pokaždé.
Zápisník jedné lásky... chce se mi brečet už jenom z toho názvu.

4 buttercup buttercup | Web | 6. listopadu 2016 v 12:09 | Reagovat

hihi, tak už vím kam šáhnu, až budu mít depku a budu potřebovat trochu vypustit stavidla. :D ale teď zrovna nemám na brečení náladu, a já vím, že by slzy tekly určitě, protože mě rozbrečí skoro všechno. :D faul in our stars je klasika ♥

5 Andey Andey | Web | 7. listopadu 2016 v 21:28 | Reagovat

U filmu nebrečím, jelikož nevidím důvod. Určitě si chci pustit Než jsem tě poznala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama