All we need is love

14. listopadu 2016 v 21:47 |  My litlle talks
Omlouvám se. Mám pravidelnou měsíční návštěvu, poslouchám playlist 50 shades of love, mám zapálenou svíčku, blíží se Vánoce a moc koukám na Gilmorky :D. Jsem sentimentální jak nikdy. Sorry not sorry :*
Love you :*
Love is what we were born with. Fear is what we learned here - Marianne Williamson


Láska. Tak jednoduché slovo. Vypadá, jako každé jiné. Tváří se bezmocně, naivně. Ale je to jedna z nejsilnějších věcí ve vesmíru. Je nevyzpytatelná, silná, vášnivá, naivní, silná, cílevědomá, krásná a občas pěkně bolí. Byli časy, kdy jsem si myslela, že o ní nemůžu mluvit nebo psát, protože všechno co vím mám od čtení knížek nebo sledování Gilmorek. Myslela jsem si, že jsem jí vlastně nikdy nepoznala. A myslím, že podobně se cítí spoustu lidí. Ale spoustě z nás nedochází, že láska má mnoho podob. Je všude. V hodinách strávených s brečící kamarádkou v náruči. V milionech slovech, větách, rozhovorů a inside jokes. Když se s vámi spolužačka podělí o své skvělé věnečky. Když vám kamarádi říkají, že vám to sluší i když vypadáte jako socka. Ve smíchu, slzách. V rodinných večeřích, kdy je pohodou a smíchem zaplněný celý dům. V milionech hovorů od vaší mamky nebo babičky, když jste pryč od nich. Když někam jdete i přesto, že se vám nechce, jen proto, že chce kamarádka nebo mamka. Když váš taťka běží v dešti pro jablko, jen proto, že se mamka usmyslela. Když vás taťka vyzvedne ze školy, i když si hodně zajíždí. V tom, jak vás váš pes/kočka zdraví, když vás dlouho nevidí. V babičce, co si vezme na starost svou neposednou vnučku, jen aby si mohla maminka odpočinout. V matkách samoživitelkách. V otcích, co to nevzdávají. V lidech,co se usmívají na cizince. V lidech, co vždy nabídnou pomocnou ruku. V lidech, kterým nezáleží na tom, jakého vyznání, barvy kůže jste nebo koho milujete, jen když jste dobrý člověk. V lidech co obětují svůj vlastní život za záchranu ostatních. V lidech, co třídí opad, protože vědí, že tím chrání přírodu.
Nutí nás dělat bláznivé věci. Krásné věci. Něco, co by nás v životě nenapadlo. Vede ruce sochařů, malířů a spisovatelů. Vkládá do hudby to, co nás nutí poslouchat písničky pořád dokola. Je námětem pro spoustu filmů a seriálů. Některé její příběhy s námi budou navždy.Pohádky, ve kterých hraje důležitou roli, nutí malé děti věřit v happily ever after. Dává naději. Díky ní se nerozpadají manželství a kamarádství, rodí se děti a svět stále stojí.
Právě teď to vypadá, že je jí strašně málo. Ale pořád tu je. A s tím, co se teď děje ve světě jí potřebujeme víc než kdy jindy. Musíme si jí všímat a hýčkat si jí, i když je ukrytá v maličkostech. Nejdůležitější ale je šířit jí dál. Jakkoli jen můžeme. Právě teď jsou všude po světě lidé, co jsou naprosto vyděšení. To, co se poslední rok, dva, děje, je nutí přestávat na ní věřit. Vlastně je to nutí nevěřit na nic. Je důležité, aby všichni věděli, že je pořád tady. Aby ti lidé věděli, že se na ně myslí a že nejsou samy. A že bude všechno v pořádku. Stačí jedno malé gesto, jeden příspěvek na blogu, nebo tumblr. Jedna fotka. Žijeme ve světě, kde se informace šíří rychlostí blesku. Tak proč toho nevyužít? Někdy to vypadá, že je svět plný násilí, nadávek. Lidé jsou uráženi a je jim ubližováno pro to, jaké mají náboženství, jakou mají barvu kůže nebo koho milují. Ženy stále bojují o to, aby byli respektování stejně jako muži. Lidé stále umírají na hlad, u nás běžné nemoce a na lidskou touho po moci. Ale svět je plný lásky. Jen je třeba nechat jí více se šířit a růst.
Možná jsem blázen a možná tohle jsou jenom hormony a naivní přání osmnáctileté holky ale já vážně věřím, že láska dokáže zázraky. Je to naše nejsilnější zbraň. Je na čase začít se s ní ohánět.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Shock *Shock | Web | 17. listopadu 2016 v 21:30 | Reagovat

Láska je krásná a hlavně je všude kolem nás :-).

2 Katie Katie | Web | 18. listopadu 2016 v 10:28 | Reagovat

Tak toto si vystihla velice krásně. Souhlasím s tebou. Jsem jedním z těch, kteří si myslím, že lásku pořádně nepoznali ale máš pravdu. Je všude kolem nás, jak v rodině, u přátel nebo od přítele. Jen to chce být pozorný. =)

3 K. K. | E-mail | 18. listopadu 2016 v 11:58 | Reagovat

♥♥♥♥

4 cincina cincina | Web | 18. listopadu 2016 v 18:51 | Reagovat

Sentimentální jsem taky, takže tě úplně chápu:D
Já nemůžu číst o lásce, ale dobře, snažila jsem se. Zrovna včera jsem měla přesně to, že se mi nikam nechtělo, ale nakonec jsem s kamarádkou šla:D
Svět je plný lásky, ale někdy mám pocit, že všude převládá jenom a pouze nenávist. Lidi se vzájemně nesnáší, uráží, pomlouvají, bojují spolu... a zároveň se milují. Jsme prostě divní:D

5 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 19. listopadu 2016 v 17:21 | Reagovat

Přesně tak.. láska má mnoho podob.. a díky bohu za to! :)

6 KatkaInk KatkaInk | Web | 20. listopadu 2016 v 21:25 | Reagovat

Krásny článok, normálne som sa pri ňom rozcítila :)

7 Andey Andey | Web | 21. listopadu 2016 v 20:21 | Reagovat

Souhlasím. Láska je všude. Jen se musíme dobře dívat, protože nám nemává obrovským transparentem před obličejem, ale jsou to detaily.

Jinak chtěla jsem se zeptat, když se dívá na ty Gilmorky - taky jsem je sledovala a jsem ráda, ž natočili pokračování -, jestli jsi četla Jednoho dne, možná ... od Lauren Graham? Je to dost oddechová knížka, ale špatná taky ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama