My mind in Paper Towns

14. srpna 2015 v 23:32 |  My litlle talks
Nikdy by jste nevěřili, díky čemu všemu si dokážete uvědomit důležité věci. Právě jsem se vrátila z kina, kde jsem 109 minut sledovala na plátno převedený výtvor mého aktuálně nejoblíbenejšího autora. Viděla jsem Papírová města a jsme docela potěšená (možná se dočkáte i recenze :D). Ale to není důležité. Chtěla jsem mluvit o něčem jiném. So, let´s go.

Všichni čekáme na nějaký zázrak. Nebo byly časy, kdy jsme čekali. Na něco, co nám od záklasdů změní život. Na tn pocit, kdy nám vře krev v žilách a srdce se snaží vyskočit z hrudi. Na moment, kdy se cítíme živí. Quentinnn si myslel, že tohle všechno se stane, když bude s Margo. Že ona je to, co potřebuje. Každý z nás má něco takového. Tak moc se za tím ženeme, že nám nedojde, že ten pocti máme skoro každou chvíli. Celou dobu něco hledám, nějaké dobrodružství. Něco tak úžasného, že tenmoment budu prožívat znova a znova až do konce života. Nejradši bych sedla na autobus a prostě jela. Za životem. Jenže život mám tam, kde jsem. Ten mrazivý pocit štěstí zažívám vlastně skoro každou chvíli. Byli jsm s partou v kempu a ten pocit jsem měla snad každou chvíli. Protože není zázrak, že jsem našla lidi, se kterýma si rozumím? U kterých mi nevadí, když si ze mě dělají srandu, nebo když mě vidí v plavkách? Není to zázrak, že moje nejlepší kamarádka si našla kluka, a ten se z té holčičí přesily ještě nezbláznil ale dokonce se k nám lehce připojil? A to samé doma. Mám dva zdravé a (víceméně) šťatné rodiče, kteří dělají co můžou, aby jsem se já i moje sestra měli dobře. Mám stestru, kterou asi brzo zabiju ale stojí za mnou, když jde do tuhého. Je jen málo chvil, kdy si tohle všechno dokážu uvědomit. Málo okamžiků, kdy mi dochází, že tohle je můj život. Každou sekundou žiju svůj život. Nemusím čekat na zázrak, mám ho přímo před sebou. To, že mám neskonalé možnosti. V červenci jsem se jednu sobotu prostě jen tak sebrala a jela za kamrádkou na zámek, kde měla brigádu. Příští pátek jedu za další kamarádkou na Bena. Ale nejde jen o ty zdánlivě velké věci. V mých svtělých okamžicích si uvědomuji, že jde i jen o tu chvíli, kdy sedím na střeše/balkóně, jím tousty, piju černej čaj, poslouchám písničky nebo čtu a dýchám ten čerstvý vzduch. Neříkám, že neí správné objevovat nové věci, nebo se pousštět do dobrodružstvých. Naopak, podle mě by se měl člověk pořád něčím zlepšovat, posouvat své limity. Ale občas je dobré zpomalit a jen dýchat, aby jsme se náhodou nevybourali.
Ani nevím, proč jsem to vlastne psala. Ani nevím, jestli to dává smysl. Mám takový pocit, že jsme to plánovala sepsat úplně jinak, ale moje ruce mě neposlouchají. Každopádně jsem asi jen chtěla říct, že všechno co dělám, i když to není nic epického, je to můj život. Musím si víc všímat těch úžasných věcí, co mám před sebou. Protože všechno běží tak rychle.
And we all live only once, don´t we?



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cincina cincina | Web | 16. srpna 2015 v 19:49 | Reagovat

Já jsem tenhle film neviděla, ani jsem nečetla knihu. Pořád nad tím tak nějak uvažuju, takže uvidíme, co bude:)

2 Kris Kris | E-mail | Web | 17. srpna 2015 v 9:40 | Reagovat

Tohle je zajímavá úvaha...:)
A i když jsem zatím film neviděla - odmítám na něj jít, dokud si nepřečtu celou knížku a to bude trvat dlouho - tak mě zaujala celá tvá úvaha.:)
Máš pravdu, všichni se honíme za něčím, často ani nevíme, co to je, a přehlížíme, co skutečně máme...
Teď ti jdu odepsat na mail, ale tohle je  opravdu jedna z věcí, kterou si na tobě skutečně vážím, ta tvoje přemýšlivost, jestli se to tak dá nazvat. :D :)

3 silluety silluety | Web | 17. srpna 2015 v 23:09 | Reagovat

upřímně, občas jsem se trošku ztrácela, ale i tak :D musím říct, že opravdu povedený článek :) krásně napsané.. hlava, pata.. srdce je v něm :D nebo máš prostě talent :D
"podle mě by se měl člověk pořád něčím zlepšovat, posouvat své limity. " - pravda, ano bylo za tím, abychom zpomalili, to taky, ale hlavně tahle věta se mi prostě zalíbila ze všeho nejvíc :)

4 Katie Katie | Web | 24. srpna 2015 v 21:31 | Reagovat

Film jsem ještě neviděla ale mám v plánu se na něj podívat. Jen ještě nikde není. =D
Jinak článek/úvaha cokoli to je, je to dobré. Občas nad tím vším přemýšlím. Asi na nějaký zázrak čekám, jen proto musím nejspíš něco udělat a ne jen čekat.
Rozhodně si napsala něco, nad čím se dá zamyslet. =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama