Me as a kid

24. srpna 2015 v 22:09 |  My litlle talks
Čauky mňauky, jak se máte? :) Já se mám celkem dobře, trošku mě ale děsí návrat do školy. A vůbec to není přímo školou, spíš lidma, které budu muset zase vídat :( :D. Jak bydíte na intru, je hodně těžké se vyhnout těm, kteří vám kazí den :( :D. Ale jsem rozhodnutá, že tenhle rok bude všechno lepší, já budu lepší. Budu víc číst, víc se soustředit na školu, víc psát a u toho všeho stíhat chodit ven s lidma, se kterýma chci! :D A u toho všeho budu úžasná, samozřejmě :D.
Tenhle článek mě napadl když jsem zametala, což mi vždycky pomáhá myslet :D. Je to článek spíš na uvolnění od všech těch knížek a přemýšlecích článků. Takže jde jen o shrnutí věcí, které jsem dělala, myslela si, nebo v ně věřila, když jsem byla dítě. Fotky, kterýma je to doplněné jsou z WeHeartIt, nejsou moje. Rozhodně mi dejte vědět, jestli jste na tom byli podobně, nebo co jste měli jinak :)
Jinak, koukejte volit POTM NA ZÁŘÍ! :D Protože je to z úžasných fotek Jensena, a na všech vypadá naprosto božsky a jedna ta fotka tady bude viset celej měsíc, tak jí jděte vybrat! :D :*


1.Chtěla jsem deset měsíců prázdnin
A dva měsíce školy a to bych se ještě hodně překonávala :D. No a přiznejte se, kdo tohle nechtěl? :D Pamatuji si, jak jsme si to malovala. Celý den jen v bazénu, nemuset chodit do té protivné školy, kde mě nutí učit se narosto zbytečné věci. Grilovačky každý den (v té době mě nezajímaly přebytečná kila) a hraní si na schovku s kamarády až do pozních nočních hodin protože - "Mamíííí, jou prázdniny!. A taky by jsme každý druhý týden jezdili na dovolenou, protože tam bylo nejlíp.
No, teď už mi dochází, že by to asi vypadalo úplně jinak. Přece jenom počasí na koupání není celý rok, že? :D Schovku už taky nehraju a po tolika dnech grilování bych byla tak velká, že bych se ani nevešla do dvěří, takže bych musela být celých deset měsúců doma a to je prostě na prd. A teď už vím, že spousta času se rovná spousta přemýšlení a to vede k depkám. Taže díky ale radši budu chodit do školy :D.

2. Chtěla jsem být čarodějka
Když jsem vyrůstala, nějakou chvíli mě provázely Čarodějky na střídačku s Buffy :D. Navíc, Harry Potter. A jelikož Halliwelky, Willow a Hermiona byly prostě skvělé, mocné, krásné a inteligentní, chtěla jsem být taky čarodějka :D. Takže jsem si popůjčovala soustu takových těch "magických" knížek a s kamarádkou jsem vyvolávala duchy. Protože vyčarovat si všechno, co budu chtít, mě dost lákalo.
Sice jsem na nadpřirozeno věřit nepřestala ale už nestojím o to si s tím vším zahrávat. Protože všechno přichází s nějakou cenou, nebo alespoň tak to všude říkají :D. Ale pořád si myslím, že bych jednoho nějakého toho ducha zvládla :D. Sůl, lopata a zapalovač to všechno jistí, že? :D Thanks to Winchesters :3 :D

3. A taky jsem chtěla být dospělá
Tohle jste určitě dělali taky. Určitě všiechny jsme si hrály na rodiny. Strašně jsme se těšily, až tohle všechno bude doopravdy. No jo, jenže my jsme k tomu měly umělé panenky, co nic nevyžadovaly místo opravdových hladových, kakajících a brečících dětí. Taky jsme samozřejmě měly dokonalého manžela - byl dokonalý, protože byl většinou vymyšlený. Měly jsme spoustu peněz, i když jsem vlastně nic nedělaly a v plastových, maličkých kuchyňkách jsme vařily to nejlepší jídlo. Jo, možná proto se ám to všechno tak líbilo, protože to v životě nemohlo být skutečné.

4. Věřila jsem, že jsou mí rodiče superhrdinové
Protože měli vždycky nějaké řešení. Pořd si věděli rady a se vším mi pomohli. Byli pro mě prostě neobyčejní. Myslela jsem, že nikdy nezestárnou a že nikdy nemají žádn problémy a nic je nesouží. Možná tomu i pomáhalo i to, že jsem je viděla plakat až někdy ve třinácti. Prostě pro mě byli superhrdinové. Teprve až poslední dobou, jako by mi docházelo, že tomu tak vůbec není. Že i oni většiu času neví, co dělají. Nemají na všechno odpovědi a když toho snášeli až moc, brečí. A nejhorší z toho je, že i stárnou. A proto jsou to pořád moji superhrdinové. Ale tohle má mnohem větší váhu, než to mělo tenkrát :)

5. Věřila jsem, že hodný lidem se dějí jen dobré věci
Začíná to být čím dál tím vážnější, že? Ale vážně jsme si jako dítě myslela, že když se budu chovat dobře, nikdy se mi nic nestane. Bullshit. Poslední dobou mám spíš pocit, že čím jsi lepší lověk, tím je to horší.

6. A taky v mrkev a špenát
:D Copak vy jste nevěřili, že když budete jíst mrkev, budete dobře vidět a že když budete jíst dost špenátu, budete mít svaly jako Pepek? :D No nevím ale mám ráda mrkev i špenát,obojí jím docela často a stejně mám šestky dioptrie a místo svalů tuk :D. Tak kde se stala chyba? :O :D

7. Četla jsem si nahlas
Tohle už jsme nakousla v tagu. Prostě jem asi do třetí (nevím přesně, nepamatuju se :D) třídy uměla číst jenom nahlas. Nechápala jsem, jak si člověk může číst jenom v hlavě. To pak přece nemůže stíhat text, ne? No, jsem ráda, že jem se to nakonec naučila, protože číst si třeba v autobuse nahlas asi není moc dobrý, co? :D

8. Neusla jsem bez světla a jistoty, že je všude zamknuto
Pamatuji si, že vždycky jsme musela mít otevřené dvěře do pokojíku a v chodbě muselo být rozsvíceno. Nechápu, jaký to mělo smysl ale prostě jsme se pak citíla lépe a rychleji jsme usínala :D. A taky jsem třeba třikrát během večera, než jsem usla , šla zkontrolovat, jestli je zamknuto :D. To my zůstalo docela dlouho, dodávalo mi to pocit jistoty :D.

9. Spala jsem s plyšákem
To jsme dělali všichni, ne? :D Můj se jmenoval Tom a byl to vlastně Jerry :D. Vysvětlím to - původě to byl Jerry, prostě figurka z té pohádky i se sýrem ale jelikož # stay original, byl to prostě Tom :D. A spala bych s ním dodnes, kdyby si ho nevzala moje sestřenka :D. Vždycky, když přijedou, jsem o plyšáka lehčí :( :D. A tomu jejímu kukuči nejde odolat, jsem prostě slaboch :D.

10. A byla jsem ostříhaná "na blbečka"
To taky hned vysvětlím. To byl takove ten účes na kluka ale s ofinkou podle kastrolu :D. Už víte, co mám na mysli? :D A teď popravdě, kolik z vás v tom bylo se mnou? :D Myslím, že se mi tím mamka mstila za ty porodní polesti nebo za těch devět měsíců :D. Každopádně to bylo kruté a zlé! :D Vypadalo to tak strašně hrozně, že k tomu nemám ani žádný příhodný obrázek :D.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ChuPika^^ ChuPika^^ | 26. srpna 2015 v 11:37 | Reagovat

To samé jsem dělala i já ! :D Ale úplně stejně :D A ještě jsem chtěla být kluk xD

2 cincina cincina | Web | 26. srpna 2015 v 19:32 | Reagovat

Jo, škola mě děsí taky, takže v klidu:D Nejsi jediná:D
U zametání se ti dobře přemýšlí? To je zajímavé:D Ale je fakt, že u uklízení je na přemýšlení čas:D
Hned to první máme společné:D Akorát já bych to chtěla i teď:D
Druhé taky souhlasí:D Ale čarodějka chci být pořád a chci do Zmijozelu za Dracem Malfoyem ♥
Chtěla jsem být dospělá a jak už dospělá jsem, tak bych radši byla malé děcko:D
Já si nahlas čtu i teď:D Když jsem sama doma a nebo když se učím:D
S plyšáky spím doteď:D A na blbečka jsem byla ostříhaná taky, ale na jiný způsob, než ty popisuješ:D

3 Alice Minářová Alice Minářová | Web | 28. srpna 2015 v 10:29 | Reagovat

Tak to se shodneme v hodně věcech. Třeba vždycky když jsem něco dlouho nemohla najít, stačilo říct mamce a ta se jenom kukla do pokojích a hned tu danou věc našla :D Já jsem měla zde plyšového pejska a ten mě chránil před zlými sny :D
Jinak taky mám předsevzetí, že letos budu lepší, tak snad to zvládnu :D

4 Sayushka Sayushka | Web | 29. srpna 2015 v 0:01 | Reagovat

Taky se mi nechce do školy, delší prázdniny by se hodili :D
Taky jsem dřív sledovala Buffy a Čarodějky a přála si mít nějakou tu čarovnou moc :D

5 Kelíns Kelíns | Web | 29. srpna 2015 v 10:04 | Reagovat

Já sice na intru nebydlím, ale taky se netěším na nějaké lidi, které budu muset zase každý den ve třídě vídat. Doufám že to přebijí ti, na které se těším :D

O jedničce jsme se vždycky bavili s kamarádkou :D Plánovaly jsme si, co bychom těch deset měsíců dělali. Na druhou stranu, kdyby byla škola jen dva měsíce ročně museli by jsme tam chodit skoro celý život.
Taky jsem vždycky chtěla umět čarovat. U nás na základce byly strašně populární časopisy Witch, takže jsme si na ně pořád hrály :D
Já spím s plyšákem pořád. Mám ho na kraji postele :)

Pěkný článek. Moc se mi líbí ty obrázky, o které jsi ho doplnila Obzvlášť te don´t grow up, it´s a trap :)

6 Kris Kris | E-mail | Web | 11. září 2015 v 19:07 | Reagovat

1. Nah, kupodivu já 10 měsíců prázdnin nechtěla, školku a ze začátku i školu jsem prý měla hodně ráda, dokonce jsem byla nešťastná, když byl víkend. Neeeeerd. :D
2. Čarodějky a HP, srdcovka.♥ akorát mě se vždycky líbili Wesley twins a samotný Harry samozřejmě. :D
3. jojo, vařily jsme to nejlepší plastové jídlo. :D
5. to je ta hezká naivní věc, u které je vyloženě škoda, že není pravdivá.
6. brrr, špenát nesnáším, ale mrkev, tu jsem kvůli této pitomé frázi jedla. :D
8. věř mi, já mám strach, že se někdo ve tmě hýbe, doteď. Někdy kvůli tomu ani nemůžu spát. :( :D
9. a co je na tom dětskýho? Já mám plyšáků plnou postel i teď! :DD
10. tak to jsem naštěstí nebyla, mám kudrnaté vlasy, takže bych vypadala jako lev. :D
boží článek.♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama